Cyklobaby Bečva - U Hada

účastníci: Inge, Bára, Mateska, Irenka, Jana, Tom, Had

Po zdařilé cykloakci Odra - Nisa a loňském putování kolem Ohře chceme letos vyrazit na  projížďku kolem Vsetínské Bečvy, Bečvy a pokud to bude odsejpat, tak případně zvládneme i kousek Moravy a Baťova kanálu. Trasa putování je zde.

Celková délka bude 177 km, takže 45 km denně.

Celkové stoupání 658 metrů, takže na každém kilometru trasy vystoupáme 3,7 metru.

Celkové klesání 1331 metrů, takže na každém kilometru trasy klesneme o 7,5 metru.

Má to být celé skoro po rovině, takže úplná flákárna. Snad až na ta předpovídaná vedra.

 Sraz v Krčíně a ladění detailů výpravy má být v 19 hodin. Sešli jsme se podle plánu a ladíme na glajze. 

 Přišel se s námi rozžehnat Mravka  a Máza. 

Tomášek pronesl: Není tady krásně? Už abysme byli v prdeli. 

Irenčin kocour prý olizuje mouchám křídla a Stránskejch Jindřiška chytá myši. Myslím, že máme naplánováno a můžeme zítra vyrazit. Rodina Stránských už začíná jiskřit a to prý ještě nějaký výlev bude cestou. 

Pošťáci kradou máslo mlíkařům. Neprská.

Ředitelé muzeí zase kradou kameny kanálníkům. 

Oťas místo projektování Hadovy elektrické brány s námi začal pít pivo. 

Prej jeden, co šel kolem má tři pětadvacetiletý trojčata. Takže prej jsou starší než já. 

Inge se nechala ostříhat na Tomášova kamaráda. 

Končíme. Na rozloučenou nám vedoucí zazpíval: Zapomněla vážení na truskavki mražený. Mravenec už huhlá a pokouší se odjet na roveru. 

A už jsme u Stranských a jdeme hajat.

Nejde mi zveřejnit deníček. 

 Startujeme po sedmé hodině, v Dobrušce nabíráme Matesku a už svištíme směr Horní Bečva. Kávička na benzince u Velké Bystřice. 

A už nás Ivan vykládá na Bumbálce. Polévka, guláš, pivo a tlačíme na Trojačku. Bylo to do kurevskýho kopce. 

Pokračujeme k prameni Bečvy. Neteče to. 

Dál na Makovské sedlo. 

A šlapeme přes Velké Karlovice a Karolínku na přírodní koupaliště Balaton v Novém Hrozenkově. 

Spousta kiosků, rozpálené grily, super rybník s trochu zelenou, ale příjemně teplou vodou, písčitá pláž. Personál areálu vstřícný. Můžeme se uložit kde chceme, jen nemáme rozdělávat oheň. Takže se ukládáme pod přístřešek určený pro uložení lavic a židlí. Ještě nám jako bonus nechali otevřené záchody.

Opět si uvědomujeme, jak jsme zmasení zkušenostmi z komunizmu, kdy jsme byli jako čundráci zvyklí se před každým schovávat, neprozradit kam jedeme, spát potichu v lese... Zjišťujeme že je lepší pokecat s místními, zeptat se kudy vede cesta, kde přespat a nakonec je vše v pohodě. 

Našlapáno 24 km. 

 Vstáváme v sedm. U stánků už panuje čilý ruch. Personál připravuje areál na další horký letní den.

 Po nezbytném čaji a kávě vyjíždíme přes Halenkov, Huslenky a Hovězí do Vsetína.

Krajina přívětivá, domky oku lahodící. 

Po cestě samozřejmě nevynecháme vsetínský minipivovar Valášek.

Pivko chutné.

 Děvčata si dávají kyselicu, já pro nedostatek řitní síly raději volím česnekačku. 

Je docela vedro. Šlapeme přes Jablůnku, Pržmo (pivtočka) a Jarcovou a už jsme na soutoku Vsetínské a Rožnovské Bečvy, ze kterého vytéká Bečva. Na břehu leží tři vožralí Poláci. 

Návštěva výstavy Czech press foto. 

Pozdní oběd v restauraci Krásenského pivovaru. 

Vyjíždíme znovu na trasu, ale zabloudíme a zastavujeme u pivovaru Holendr. Ach jo. No co jsme mohli dělat. 

Přijíždíme k Hustopečskýmu rybníku, jdeme do kiosku, stavíme stan a jdeme do kiosku. 

Rybník je mělkej a teplej jak scanky. 

Tomášovo hovno je jako paní Colombová. Furt o něm mluví, ale ještě ho neviděl. 

Ujeto 65 km. 

Vyjíždíme v 8 hodin do Milotic nad Bečvou na snídani.

Snídáme u potravin ve Skaličce.

Míjíme lázně Teplice nad Bečvou i aragonitovou jeskyni, protože Mateska velí: Na pivo. 

Prohlídka náměstí v Hranicích. Návštěva židovské synagogy kde je výstava obrazů Jana Knapa. 

Téma Ježíškovo dětství. 

Oběd na Pernštejnském náměstí v restauraci U Kramlů.

Vedro jak v pekle.

Šlapeme 28 km podle Bečvy. Stánků je dost, ale na druhé straně řeky a most nikde. Zachraňuje nás sportovní areál Kozlovice

Je tu konečně stín, Zubr a koupaliště za 50,-

 Šlapeme dál a konečně jsme v mezicíli

a myjeme si každou nohu v jiné řece. 

Tovačovský hrad. Zastavujeme se na večeři v restauraci U tří králů a poptáme se na místo pro stany. Večeři nedali, tak jsme se najedli ve vinárně na náměstí a ještě zašli na dva Kácovy. Zas vedeme fekální kecy. Mužstvo je trochu znavené. Je 22 hodin a jedeme na pláž Aninského jezera. 

Máme ujeto 66 km. 

Po ránu dali čistotní další koupel v čistém a teplém jezeře.

Šlapeme přes Zářičí a Chropyni do Kroměříže.

Děvčata podstupují prohlídku katedrály, já s Tomem prohlížíme nevěsty, směřující na zámek. Vedro, hic a palermo. Jedeme a každých pět kilometrů zastavujeme na kofolu, nebo na pivo. 

 Držíme hladovku a těšíme se do Spytihněvi na pečená kolena. 

Ještě poctíme v Nalajedlech pivovar Chmelnice a už jsme skoro v cíli. 

Do restaurace ve Spitihněvj jsme dorazili půlhodiny před časem rezervace, tak jdeme ještě na procházku ke kostelu. V 19.30 usedáme ke třem kilovým grilovaným kolenům.

Pak už nic nevím, protože jsem omdlel z přežrání. Probudili mně až tatranským čajem. 

Hospodský radí nocovat Na rejdě, tak tam přejíždíme, ještě chvíli posedíme a čeká nás poslední noc. 

Ujeto 56 km. 

 Ranní hygiena, snídaně u obchodu, kávička na benzince a už nás Ivan veze k domovu.