Cyklobaby Svitava

Skryté > Cesty > 2019

20. 7. až 24. 7. 2019

účastníci: Inge, Bára, Mateska, Irenka, Jana, Tom, Had

... aneb výprava je dobrovolná

Svitava

Jsme se nepoučili a znovu jsme vyrazili s Pinge na kola.

V pátek jsem se u sudu připravoval na cestu až do půl třetí do soboty. Jani nešla spát vůbec, přestože pila jenom vodu.

Sobota 20. července

Kupodivu jsme stihli vlak v 6.12 a už uháníme do Blanska. Tam čeká Otík s Tomášem a sedmi koly. Takže vyrážíme v deseti. Já, Jani, Inge, Tom, Bára, Irenka, ještě jedna Jani a asi tři vopice. Evžen nemohl jet.

Šlapeme do mírného táhlého kopečka po pěkné asfaltce kolem nějakejch jeskyní, ale jsou tam všude ksichti, tak zastavujeme až u hotelu Brouček. Jani 2. neví, jak se řekne limonáda, tak si dává čtvrtý pivo.

V Šošůvce říká, že by tady už zůstala, že tady určitě budou sklípky.

Jsem znaven a žehlím včerejšek.

Jani 2. rozjela politickou tématiku, buziky, eunuchy a Lesbos.

Mám hlad.

V hospodě čekáme asi dvě hodiny na jídlo. Na stole jsou tři mrtvý mouchy co scíply hlady.

Šlapeme kolem rozhledny, která je naštěstí zavřená,

tak pokračujeme do penzionu na Bernarda.

Krásnej 8 km sjezd a už jsme v Blumlově (teda Mateska, my ostatní v Plumlově).

Noc strávíme u přehrady na pláži. Našlapáno 47 km.

Neděle 21.července

Vstáváme na devátou a snídáme v bufetu.

Šlapeme přes Kapli a začíná pršet takže zastavujeme na Šeráka. Hospodský se chystají na dovolenou na Rozkoš, tak jim chytře radíme.

Dostali jsme jako pozornost podniku nějakýho nedopečenýho ptáka. Inge prý má prášky na salmonelu.

Bára má kecy, že neaktualizuju deníček. Ale není o čem psát. Snad jen: pět kilometrů, pivo, pět kilometrů, pivo ........

V Tydře je zavřenej kemp. Tak si dáme v Moravičanech pivo, pak pět kilometrů .....

Nakonec končíme v kempu Bagr u Moravičanského jezera v Mohelnici. Na tacháku 66 km a usínáme pod střechou stánku.

Pondělí 22. července

Posnídáme míchaná vajíčka a přejíždíme na mohelnické náměstí.

Děvčata se vesele cákají v kašně a my ostatní přemýšlíme nad dobrovolností výpravy.

Šlapeme kolem věznice Mírov do Svojanova.

Začíná teplíčko a cesta sice mírně, ale stále stoupá.

Ve Svojanově vytahujeme paní stánkařku od pondělního oběda, aby ukojila naše základní životní potřeby. Potom stoupáme do blbýho kopečka. Blood, beer and tears.

Ve Starém Městě si Mateska dává prvního Birela v životě.

Chutná jí tak, že museli přivézt nové zásoby.

Po strastiplné cestě nahoru a dolů jsme dojeli do Anenské studánky. Výborná hospůdka, utopenec, klobása, hermelín, gothaj s octem a cibulí a Bernard.

Škoda jen, že mají otevřeno jen od pátku do neděle. Tak Mateska zkusila zavolat hospodskému. Prej za deset minut přijde. Dopadlo to. Přijel i se servírkou.

Nálada se značně vylepšila. Teď ještě nocleh. Nakonec jsme dojeli až do obce Rybník na hřiště, kde se složíme. Ještě jsem sfrknul na benzinku pro plechovky.

Najeto 62 km.

Útery 22. července