Babské Čaje v Řešetově Lhotě
Musel jsem zůstat sedět doma, když jsem od Kubka dostal zprávu,
ač zdráv, prý můžu starší kusy, nakazit někde venku, v davu.
To samozřejmě respek tuju, co pro staroušky neudělat.
Na někoho ten ksindl prsknout bych opravdu moc nerad.
Abych ochránil babky, dědky, náš těžce ohrožený druh,
tak jsem nechodil do divadla a přestal dýchat čerstvej vzduch.
Pak přece zdrhnu na vycházku. jsou to holt někdy těžký svody.
Když čekám na autobus domů, nakouknu oknem do hospody.
Ref. Tak na tohleto mám tři svědky, běžte se mrknout do Řešetky.
Co se to tady jenom chystá? Duchen tu trdluje snad třista.
A jak o život hudba hraje. Jsou tu Nedělní Babský Čaje.
Umělec trápí samohrajku, sklo v okně tlakem skoro praská,
už spálili morovou vlajku, všem v očích hoří stará láska.
Sklenice plné piva, vína, v nich každý si rád jazyk smočí
a kdo má hubu, každý zpívá až Eva s Vaškem valí oči.
Deset dam stojí před výčepem, jako dřív, stále stejný zvyky,
a drbou jako hejno klepen a klopěj do hlav tajtrlíky.
Na parketě ve víru tance strejda se s tetou v kole točí
asi trénují na StarDance, polku i skočnou si tu skočí.
Ref. Tak na tohleto mám tři svědky .....
Jeden je jako lev salónu a z druhého zas srší vtipy,
další má na klíně matrónu, no, ještě že má pevný slipy.
Řvou, jak by nebyl zákaz zpívat, až by je jeden zchladil vodou.
A snad se ani nechci dívat co je tam, v keřích za hospodou.
Ref. Tak na tohleto mám tři svědky .....