Všechno si pamatuju
Tahle písnička se v originále jmenuje Remember Everithing a je o tom, jak ten chlap jezdil s kytarou po Státech a potom se zaplet s nějakou babou a teď na to furt musí vzpomínat.
Tak jsem se pokusil o překlad a výsledek máš tady. Nahrál jsem to na kytaru, foukačku a cajon na první dobrou, tak jako všechny ostatní výtvory. Takže žádný plejbeky ani studiové úpravy a podle toho to taky vypadá. Ale nakonec, vždyť to nemusíš doposlouchat, dá se to kdykoli vypnout.
Originál nahrál méně známý americký písničkář John Prine a najdeš ho třeba tady. Hlavně se mi líbí jeho způsob hry na kytaru se střídavým palcem.
Bohužel před dvěma rokama zemřel, což je škoda, protože mohl udělat ještě hodně dobrejch věcí. Výhodou naopak je to, že už mně nemůže žalovat za hudební genocidu jeho tvorby.
Už jsem touhle cestou šel, pamatuju každý strom.
Každé stéblo trávy znám, jeho růst, i jeho skon.
V každém městě už jsem byl, po hotelích spal.
S otlučenou kytarou jsem tady všude hrál.
Nejradši si vzpomínám, už je to dost let,
jak ses na mně usmála, když se náš pohled střet.
Vzpomínám si na tu noc, oči jako oceán.
A tak mi chybíš víc než moc v každičkém z dalších rán.
Už jsem touhle cestou šel, nechci na ní být sám.
Proto bych teď tolik chtěl, ať Tě zas vedle mám.
Ale nejradši si vzpomínám a rád bych to vrátil zpět,
na to jak ses na mně usmála, když se náš pohled střet.
Na všechno si vzpomínám, už je to dost let,
vzléhly hejna motýlů a přikrášlily svět.
Vzpomínám si na tu noc, oči jako oceán.
/: A tak mi chybíš víc než moc v každičkém z dalších rán. :/