3. 4. Darjeeling - U Hada

Ráno posnídáme pečivo a dorty, k tomu čaje. V 9.00 vyjíždíme s nějakou Isuzu za 1.200 rupek do Manephanbangu. Benzin stojí 81 R, nafta 61 R

Přesedáme v 11.20 na England Rover. Pojedeme do Sandakphu. Cena 4.000 R. Musíme si vzít na čtyři dny průvodce za 3.200 R. Je to převýšení 1.502 m. Cesta je balvanovatá. Po cestě vidíme buddhistické kláštery, jeden prolézáme. Kolem cesty jsou stánky s jídlem a pitím, v jednom dokonce mají i lahváče.

Po cestě se zastavujeme na čaj a pojídáme z vlastních zásob. Dostaneme se do 3000 m. Na hromadách s kamením sedí ženský s kladivy a rozbíjejí je na śtěrk. Zase klesáme na 2500.

Jedeme dál. Začalo pršet, hřmít, teď propadává sníh. Před sebou máme posledních šest kilometrů. Už nás asi pošestý kontrolujou - furt se motáme mezi Indií a Nepálem.

Potkáváme s vrchu jedoucí zasněźené džípy. Překládáme věci a těla na jeden z nich - ten náš by tam prý nedojel, a šplháme vzhůru.

Je 16 hodin. Konečně jsme v 3.650 metrech. Stěhujeme se do boudy, kde máme v pokoji 2,5 nad nulou. Okna netěsní, dovnitř fučí, venku tak pět pod bodem mrazu. Tady přeźijeme dnešní noc. Jestli se počasí neotočí, tak to zítra na hřebenovku nebude.
Večer dostáváme rýži s nějakou zeleninovou srágorou a s čili omáčku. Pepa vytahuje slivovici a dáváme si s turistickým Němcem. Indickému průvodci ale taky moc chutná.
V osm jdeme spát. Venku se žení čerti a my klepeme kosu.

V Monephanbangu přesedneme do teréňáku




Po cestě do Sandakaphu prohlížíme kláštěry






a nás prohlížejí pohraničníci



Cesta ubíhá vesele



Na ubikaci kosa jak v Rusku

A hromada dalších fotek z tohoto dne je zde

další den