Hlavní nabídka:
Ráno nám paní otvírá hospodu, vaří čaj a kávu. S a Tomášem se jedeme podívat ještě do blízkého kostelíka, kde farář slouží mši pouze pro jednu paní. Po chvíli vychází ven s prázdnou lahví od mešního vína a dává se s námi do řeči. Vypráví o kostele který pochází z 1794, obdarovává nás obrázkem papeže Jana Pavla II., Honza si mě s farářem fotí a pak jedeme všichni společně do města Ustryki Dolne, kde má být specializovaná prodejna kol.
Samozřejmě nacházíme, ale majitel nemá takové vidlice, které by se Milošovi hodily. Řeší to ale tím, že odmontovává vidlice z nového kola a za půl hodiny si Miloš jede pro opravené kolo. Honza mezitím navštěvuje místní informační centrum, získává nějaké mapy pro naší další jízdu. Míříme na nedalekou přehradu „Solina“, kde se chystáme vykoupat a snad i přespat.
Osud však byl nakloněn proti nám. Zastavujeme v hospodě na nějaké to jídlo a pivo. Dáváme si polévku „žurek“, dvě, tři pivka a já s Karlíkem a Tomášem odjíždíme napřed. Ještě se ohlížím a vidím Honzu jak čeká u krajnice asi na Miloše s Petrem. To je naposled co jsme ho ten den viděli.
Když jsme dotlačili kola nahoru, přijíždí majitelka hospody paní Zofie Puchová, že prý „Janka“ na udání sebrala policie pro požití alkoholu na kole a ať se rychle někam schováme. Policie nechává Honzovo kolo v příkopě, Zofie ho nakládá a odváží zpět do hospody, kde už zůstali Miloš s Petrem. Rychle jsme sjeli dolů křehradě a jdeme se vykoupat. Za chvíli telefon od Miloše co se vlastně stalo.
Po příjezdu nás tří zpět nás Zofie podrobně informuje co se stalo a co pro nás chtěla ale nemohla udělat. Zákony jsou neúprosné, Honza odvezen na policejní stanici do Lesca a později do basy do města Sanok. Podrobnosti zde nebudu uvádět, bylo by to na dlouho a navíc je nejlépe zná Honza. Petr ještě mezi tím malinko zpanikařil, vydal se totiž po vsi hledat udavače, že si to sím vyřídí po svém. Běžíme za ním, nedává si však říct, proto Tomáš musí použít trochu fyzického násilí aby ho uklidnil. Nebylo to ale dostačující, Péťa vyvádí dál, a tak ho musí srovnat ještě paní Zofie, zase par facek a kopanců. Nabídla nám jídlo, nocleh, ještě jsme chvíli poseděli a šli spát do chatky.