4. 4. Sandakphu - U Hada

Ráno vstáváme po páté. Kolem je sněhový poprašek, ale začíná vykukovat slunce. Bude pěkně. Pozorujeme východ slunce a pak vycházíme na hřebenovou turů. Asi dvacetikilometrová procházka. Po cestě křižujeme nepálskou a indickou hranici, takže jsme několikrát kontrolování vojáky. Ale nedělají problémy, jen prohlídnou pasy a jdeme dál. Pochod je příjemný, bez většího stoupání.
Kolem poledne se zastavujeme na čaj u domorodců v horské chatrči. Oběd odmítáme a baštím ze svých hzásob turistu s chlebem. Turistický salám se osvědčil - vydržel beze změn a v chutném stavu po celé tři týdny.
Sledujeme horské velikány Kančenčungu, Lhotze a v dálce v mracích tušíme Mount Everest.
Před 14. hodinou se objevuje naše dnešní útočiště. Je to sice už jen 300 výškovejch metrů, ale s batohem, nerozchozenej a skoro ve čtyřech tisících metrech nad mořem plivu duši. Na chatě všichni padáme na slamníky a zalamujeme ho.
V sedm je večeře - rýže., kousek placky a k tomu mišung z bramborů a květáku. Vaří se to na hliněnejch kamnech bez trub v místnosti bez komína, jen s dírou ve stropě. Proto není možné zavřít dveře aby byl tah.
V noci opět slušná zima. Usínám se vzpomínkou na steak z Hýskova.

Ráno je zima, že kůň přimrzl k vovsu



Ale netrvá dlouho



Slunce sníh rozpustí



a je nádherně.







Pohoda vleže



Pohoda v sedě



Naše dnešní útočiště - Phalun


A hromada dalších fotek z tohoto dne je zde

další den